CS

FAQ ze sdělení MŠMT zveřejněného dne 24.03.2020 (2)

Jednotné přijímací zkoušky
  • Proč bude jenom jeden termín jednotných přijímacích zkoušek? Toto řešení bylo zvoleno, aby se zamezilo hromadnému přesunu cca 100 tisíc uchazečů na střední školy uvedené v přihlášce na druhém místě v rámci celé České republiky. Zároveň se tak zkrátí a zrychlí harmonogram přijímacího řízení.
  • Proč se nebude při přijímacích zkouškách také rozhodovat podle vysvědčení? Využití známek na vysvědčení ze ZŠ jako jediného kritéria pro přijetí na střední školy není možné u oborů, kde je velký převis uchazečů, například u gymnázií. Distanční kritéria neumožňují spravedlivě mezi uchazeči vybrat. V některých situacích by pak musel rozhodovat los.
  • V oborech vzdělání, ve kterých se nekoná jednotná přijímací zkouška, a střední škola nekoná ani školní přijímací zkoušku, se přijímací řízení uskuteční ve stávajícím režimu, tedy že ředitel školy zveřejní seznam přijatých uchazečů a ostatním pošle rozhodnutí o nepřijetí. Zápisový lístek ale mohou přijatí žáci odevzdat až poté, co se uskuteční přijímací zkoušky na ostatních školách podle termínů stanovených ministerstvem.
  • Výsledek jednotných přijímacích zkoušek využijí obě školy, na které se žák původně hlásil, pokud se tam koná také jednotná zkouška. Výsledek pro vyhodnocení přijímacího řízení tedy využije i škola, na které žák jednotnou zkoušku nekoná.
Maturitní zkoušky
  • Jak budou probíhat praktické maturitní zkoušky? Návrh MŠMT počítá s tím, že tam, kde z organizačních a provozních důvodů nebude možné praktickou maturitní zkoušku konat tak, jak bylo původně stanoveno, může ředitel školy upravit podmínky konání této zkoušky (například realizovat v prostředí školy). V žádném případě to však neznamená, že by se praktická zkouška vůbec nekonala či že by odborné kompetence žáků nebyly u maturitní zkoušky ověřovány. V případě náhradní varianty maturitní zkoušky (pokud střední školy nebudou k 1. červnu 2020 znovuotevřeny) je nezbytné vzít v úvahu, že naprostá většina nového učiva se probírá pouze v prvním pololetí posledního ročníku. Veškeré odborné kompetence jsou u žáků ověřovány průběžně v rámci předchozích ročníků.
  • Jak bude probíhat hodnocení žáků na konci druhého pololetí? V případě žáků posledních ročníků středních škol nebude hodnocení na konci druhého pololetí podmínkou pro připuštění k maturitní či závěrečné zkoušce. Zda bude vysvědčení za druhé pololetí posledního ročníku vůbec vydáváno, bude MŠMT řešit v nadcházejících týdnech. V současné situaci je nutné přihlédnout i k tomu, že řada žáků posledních ročníků (sociální, zdravotní a pedagogické obory vzdělání) nyní dobrovolně nebo v rámci pracovní povinnosti vypomáhá v rámci krizové infrastruktury či IZS.
  • V případě, že do 1. června 2020 nebude obnovena výuka a žák je přihlášen na jarní termín k opravnému termínu maturitního testu, nebude tento opravný test konat a výsledek daného předmětu se mu bude na maturitním vysvědčení počítat z průměru posledních tří vysvědčení. Žáci, kteří dostanou maturitní vysvědčení na podkladě tří posledních vysvědčení a nebudou se známkou spokojeni, mohou si známku na svoji žádost v následujícím zkušebním období opravit.
  • Profilová část maturitních zkoušek se bude konat společně se státními maturitami, tedy až po opětovném zahájení výuky. Časové schéma konání maturitní zkoušky vyhlásí ministerstvo a zveřejní je na svých internetových stránkách.
Distanční vzdělávání žáků
  • MŠMT požaduje, aby školy v co největší míře využívaly distanční způsob vzdělávání. O jeho využití rozhoduje ředitel školy. Současná opatření nezměnila organizaci školního roku a nestanovila na tuto dobu prázdniny. Zakázaná je osobní přítomnost žáků při vzdělávání ve školách. […]
  • Distanční výuka může probíhat synchronně nebo asynchronně. V synchronním režimu (on-line) je učitel propojen se žáky zpravidla komunikačním software a klade nároky na propojení k síti, na počítačové vybavení a obě strany komunikují v reálném (stejném) čase. Toho není zpravidla možné v současné situaci dosáhnout, či jen u studentů středních škol, kdy lze předpokládat, že studenti mají svůj počítač, a mají tak podmínky u v dopoledních hodinách komunikovat s učitelem. […]V asynchronním režimu (off-line) učitel zadává žákům (studentům) úkoly, odkazy na výukové materiály, a to zpravidla emailem nebo aplikacemi pro školy. Nedochází k přímému propojení a komunikaci učitel-žák. Žák pak samostatně nebo s podporou rodičů úkoly plní a posílá splněné zpět učiteli. Tento způsob výuky je časově pro obě strany náročný a je nutné učivo redukovat. Tento způsob výuky by měl převládat.

[…]

  • V současné situaci je pro vzdělávání na dálku důležité, aby se alespoň v základní míře zapojila rodina, obzvláště u mladších žáků. Škola má však poskytovat sama žákům co nejúčinnější podporu a zpětnou vazbu a nepřenášet příliš tuto tíhu na rodinu žáka. […]
  • Hodnocení je nedílnou součástí procesu vzdělávání a zejména formativní hodnocení významným způsobem ovlivňuje jeho kvalitu. I v současné době je potřeba poskytovat žákům účinnou zpětnou vazbu k dosahování pokroku. Zadávání on-line testů je vhodnou příležitostí pro autoevaluaci žáků a možnost podpory práce s chybou. […]
  • […] Od 11.3. se nepřítomnost [žáků] nezapočítává do celkového počtu zameškaných hodin. Současně doporučujeme, aby si učitelé vedli evidenci o distančních aktivitách, které pro žáky připravují, monitorovali práci a pokrok žáků a poskytovali jim účinnou zpětnou vazbu a podporu.